2001-05-31 14:45 UTC

Hovorčovice (okr. Praha-Východ)

tornádo

?

? min

Zpět

V odpoledních hodinách dne 31. května 2001 přešly přes naše území dvě konvektivní bouře, doprovázené tornády. Bouří bylo ten den samozřejmě více, z hlediska tornád však ty ostatní nebyly zajímavé. Obrázek vpravo ukazuje trajektorie bouří na našem území (přesněji sumy radarové odrazivosti) mezi 12. až 18. hodinou světového času (UTC), přičemž trajektorie bouří, o nichž pojednává další text, jsou označeny modrou a červenou šipkou. Vývoj a pohyb bouří znázorňuje též radarová animace (pozor: 1,3 MB), barevné označení šipkami je v obou obrázcích totožné.

 


Povětrnostní situace

Analýza přízemního tlakového pole+hladina 500 hPa  Analýza hladiny 850 hPa 

Povětrnostní situaci z 31. května ve 14.00 SELČ ilustruje obrázek, na němž je možno zjistit přízemní tlakovou níži nad Čechami, která se prohlubovala a postupovala dále k východu. S ní byla spojená frontální vlna, dobře patrná mj. i na teplotním poli v hladině 850 hPa, která způsobila níže rozebírané silné bouřky s průvodními nebezpečnými povětrnostními jevy. V hladině 500 hPa se přitom nad střední Evropou prohlubovala brázda nízkého tlaku vzduchu.
Z analýzy aerologického výstupu stanice Brno-Sokolnice ze 14. hodiny SELČ diskutovaného dne  vyplývá, že před frontou nebyla podmíněná labilita příliš výrazná, ale za zmínku stojí větší vertikální střih větru, kdy do hladiny asi 925 hPa vál slabý až mírný jihovýchodní vítr do 5 m/s, zatímco ve vyšších hladinách, především nad hladinou asi 720 hPa dosahoval západní vítr rychlosti 17 m/s a v hladině 400 hPa až 45 m/s, což vytváří velmi příznivé podmínky pro vznik vírů s přibližně horizontální osou.

Průběh jevu

Zárodky polabské bouře, označené modrou šipkou, vznikly kolem 11:00 UTC v Německu v okolí Lipska, na naše území přešly přes Krušné hory kolem 13:30 UTC a dále pokračovaly přes Chomutovsko, Lounsko, Kralupy nad Vltavou, a ve slabší podobě (alespoň dle radaru) směrem na Nymburk a Poděbrady. Na této bouři se vyskytla tři svědecky doložená tornáda.

S odstupem téměř tří let se nám dostalo do rukou velmi zajímavé svědectví o zjevném výskytu dalšího tornáda, které se vyskytlo na téže bouři, jako předchozí dvě svědecky doložená tornáda (přesněji řečeno územně mezi těmito tornády). Pan Jaroslav Mangl z JPO Ďáblice nám popsal "pruh čisté hlíny (jakoby vyluxován) v šířce cca 10m", který se vinul po polích mezi Měšicemi a Hovorčovicemi, od Bořanovic směrem na Sluhy a Polerady (severně od Prahy, viz mapka). "Vysátá stopa byla jen cca 100 m rovná, jinak se různě klikatila a ještě nebyla všude stejně silná. Nejvíce markantní a mnou pozorována byla od silnice ve směru na Měšice přibližně východním směrem. Stopa uhýbala před lesíkem na jihovýchod a dále jsem již stopu nekontroloval a ani nehledal z důvodu absolutní devastace již zmíněných stromů. Západním směrem od silnice na Měšice je podél silnice parovod, za který není ze silnice vidět, proto jsem musel odjed na křižovatku Hovorčovice - Líbeznice, odkud jsem viděl tuto stopu, která vedla za parovodem směrem na Bořanovice, ale tuto stranu jsem dále neprohlížel."

Závažnost tohoto svědectví spočívá v tom, že takto "vysát" vegetaci dokáží pouze tornáda síly F4 či silnější. Záleží však též na charakteru vegetace a stavu půdy a na způsobu (detailech), jakým je půda vegetace zbavená. Jelikož bohužel není k dispozici fotografická dokumentace této stopy, resp. jejích detailů, nelze již takto s odstupem klasifikaci objektivně provést - proto toto tornádo ponecháváme neklasifikované.

Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Professional, společnosti Geodézie ČS, a.s.