2007-01-18 22:19 UTC

Třebeň (okr. Cheb)

nezařazený větrný jev

F2

? min

Zpět

Pravděpodobné noční tornádo v obci Třebeň

Většina škod způsobených vichřicí při přechodu frontálního systému cyklóny Kyrill  byla způsobena působením tzv. přímočarého větru. Pro tyto škody je typické víceméně nahodilé a rovnoměrné rozložení škod, jejich převládající orientace ve směru působení vichřice (tedy od jihozápadu až severozápadu, škody tedy orientovány k severovýchodu až jihovýchodu), s jistými územními fluktuacemi (lokálním zesílením škod).Značnou komplikací bylo načasování nejsilnějších nárazů větru - díky nočním hodinám přechodu vichřice je jen málo očitých svědků, o foto-, resp. videodokumentaci nemluvě. Přesto se i za této situace vyskytly škody, které naznačují působení výraznějších vírů s vertikální osou rotace, připomínajících tornáda. Níže uvádíme jeden z těchto případů:

Samozřejmě, mezi takovéto víry nepočítáme různé místní závětrné víry, vyskytující se mezi zástavbou nebo poblíž jiných překážek proudění. Ty samy o sobě mohly u případných svědků vyvolávat dojem přítomnosti "tornád", v drtivé většině případů však neměly samy o sobě výraznější destrukční potenciál. Samotné "víření" drobnějších předmětů samo o sobě rozhodně příznakem tornáda není. Rovněž rozsáhlejší souvislé polomy mohou být způsobeny přímočarým větrem, jistá variabilita směrů popadaných stromů pak jde na vrub "rozkmitání" stromů ve vichřici. Nicméně se vyskytly pásy polomů (například na Šumavě nebo v Novohradských horách), které jako by naznačovaly výrazné zesílení proudění nad ostře ohraničeným pruhem území. Ve většině případů mohlo jít buď o skutečné zesílení proudění například v důsledku orografie (proudění přes překážku, mezi dvěma kopci, atd.), nebo o "dominový" efekt, kdy stačí méně odolná partie jehličnatého lesa - např. na návětří nebo na podmáčené půdě, která "lehne" jako první, a následně pak snadno padají i stromy za touto oblastí, ve směru proudění. Většinou bývá velmi obtížné rozhodnout, jaký jev daný pás polomu způsobil - charakter "dílčích" škod (zlom, vývrat, ...) je zejména u smrkových porostů hodně podobný (působení přímočarého větru, downburstu, nebo tornáda).

Dnes se již zpětně nejspíš nedozvíme, zda níže uvedený případ byl skutečně způsoben jevem blízkým tornádu, či nikoliv. Otazníky a pochybnosti zůstávají, nicméně tento případ je natolik zajímavý, že jej zde pro dokreslení situace uvádíme.

Mezi zprávami o škodách způsobených přechodem tlakové níže Kyrill nás zaujal článek z Chebského deníku nazvaný "Lidé viděli rotující víry". Redaktor pan Buriánek na událost upozornil i prostřednictvím Shoutboardu na internetové stránce ČHMÚ a následně poskytl doplňující informace. Čas výskytu jevu je udán velmi přesně, bylo proto možné vyhledat odpovídající radarový snímek a s uvážením všech dostupných informací se pokusit o nalezení hypotézy, která by škody i očitá svědectví vysvětlila.

Přes obec Třebeň situovanou 3 km východně od Františkových Lázní a 6 km severovýchodně od Chebu přešel kolem 19. minuty po půlnoci SEČ z 18. na 19.1. vír s vertikální osou rotace (při postupu směrem na Cheb na pozadí městem osvětlené oblohy dokonce pozorována dvojice vírů, z nichž jeden se ztrácel - "nahoře uzoučké, vespod silnější"). Vír(y) doprovázený údajně značným hukotem postupoval od severovýchodu, kde na periferii obce poškodil střechu kravína, přes řadovou zástavbu a z obce pak k jihozápadu směrem na Cheb. Na profesionální meteorologické stanici Cheb byl mezi synoptickými termíny zaznamenán náraz větru 28 m/s srovnatelný s nárazy z předchozích večerních termínů, v následujících termínech se hodnoty nárazů větru pohybovaly kolem 24 m/s. Obec Třebeň je obklopena poli. Kromě poškozeného kravína a ploché střechy řadového domku nebyly v okolí zjištěny vážnější škody, které by bylo možné dát do souvislosti s vírem. Tuto skutečnost nám potvrdil i meteorolog-amatér pan Rada z Habartova, který postiženou lokalitu navštívil.

Do letecké mapy obce vyznačil redaktor Buriánek směr postupu víru a zakroužkoval poškozený domek. Čtverečky s čísly byly doplněny po našem terénním průzkumu a rozhovoru se svědky. Pozice č.1 označuje část areálu kravína, kde byly škody na ethernitové krytině. Z posledního domku v řadové zástavbě téměř v centru obce (pozice č.2) byla stržena plochá střecha potažená lepenkou a značně narušeny komíny (jeden pobořen) - viz galerie snímků poskytnutých z větší části technikem likvidace z pojišťovny Kooperativa panem Osinkem. Z protější řady domků bylo pozorováno, jak jsou rotujícím větrem nabírány trámky a prkna do výšky a odhazovány stranou. Většina materiálu ze střechy byla odhozena do ulice vlevo od postupu víru, jedno z prken bylo zaraženo do okna domku označeného pozicí č.3. Žlutá tepelná izolace byla rozházena "po celé obci", mimo jiné i na rohovou parcelu s pozicí č.4. Obyvatelé domku v tomto místě viděli z okna ovocné stromky na zahradě ohnuté téměř vodorovně vlevo, tj. směrem k severovýchodu. Dvojice vírů byla spatřena několika členy rodiny z poškozeného domu, jak se vzdaluje směrem k jihozápadu na Cheb.

Detail z radarového měření pořízeného těsně před událostí ukazuje vertikální rozsah odrazů nepřevyšujících 4 km, což je v souladu s aerologickou sondáží z německé stanice Meiningen. Plošné zobrazení maximálních odrazivostí není v tomto případě reprezentativní, neboť radarový paprsek je v této oblasti vlivem zakřivení Země minimálně 2 km nad povrchem. Jednalo se o konvekci v polární vzduchové hmotě za studenou frontou. Pozoruhodný je postup víru ve směru kolmém na směr postupu oblačnosti, která se přesouvala od severozápadu k jihovýchodu - viz. hodinová sumace odrazivostí nebo hodograf ze stanice Meinigen.

Výpovědi a pozorování svědků i rozložení trosek poškozené střechy jsou ve prospěch tornáda, přestože první dojem z dostupných radarových měření i celkové situace v kontextu s cyklonou Kyrill může nabádat k opatrnosti v posuzování jevu. Je všas nutné si uvědomit následující:

1. jedná se o zimní konvekci, která sama o sobě má svá specifika
2. jde o konvekci v polárním vzduchu, při které sice bývají pozorovány tromby, ale není jim zatím věnována větší pozornost, neboť většinou nedojde ke kontaktu víru se zemí a nejsou tedy způsobeny škody
3. synoptická situace sama o sobě byla mimořádná a silná turbulence ve spojení s konvekcí mohly vést k procesům, kterým neumíme zcela porozumět

Děkujeme za ochotnou spolupráci, cenné informace a fotografie paní Neupauerové, paní Beranové, manželům Krejčovým, panu Buriánkovi (Chebský deník), Osinkovi (Kooperativa) a panu Radovi z Habartova.

     

    

     

Letecká ortofotomapa je převzata ze serveru Mapy.cz

Zpracoval: Jan Sulan