2009-05-22 15:45 UTC

Albrechtice (okr.Karviná)

nezařazený větrný jev

? min

Zpět

Během pátku 22. května 2009, v podvečerních hodinách, postupovala přes území Moravy a Slezska dále k východu zvlněná studená fronta - viz synoptická situace z 12 UTC. Předpovědní výstražná informace vydaná ČHMÚ ve čtvrtek 21. května 2009 (v dopoledních hodinách) upozorňovala na možný výskyt nebezpečných průvodních jevů provázejících očekávanou bouřkovou činnost v podobě lokálních vydatnějších srážek, krupobití a krátkodobého zesílení větru.
S určitým časovým odstupem lze tuto informaci hodnotit tak, že k výskytu všech uvedených nebezpečných projevů počasí během této situace došlo. Nejzajímavěji se situace vyvíjela s výskytem lokálního zesílení větru, souvisejícím převážně s čelem postupujícího bouřkového pásma - viz radarová animace.

    

K nejvyšším zaznamenaným hodnotám z tohoto dne náleží údaje z meteorologické stanice v Mošnově z termínu 17:30 až 17:45 SELČ. krátkodobý náraz 30 m/s, na ostatních stanicích se tyto hodnoty v tuto dobu pohybovaly kolem 20 m/s (nutno podotknout, že měřící síť je pro podobné situace při velmi vysoké územní proměnlivosti větru nedostačující, podobné nebo i vyšší hodnoty se mohly vyskytnout, a s velkou pravděpodobností asi i vyskytly i v jiných lokalitách).

Škody způsobené lokálním zesílením větru byly průběžně zjišťovány na poměrně rozsáhlém území - Ostravsko, Karvinsko, v oblasti od Havířova k Českému Těšínu (ve směru postupu bouřek). Vesměs se jednalo o ulámané větve či vyvrácené nebo polámané celé (většinou jednotlivé) stromy. Významnější škody na budovách byly zaznamenány v Šenově u Havířova a nedalekých Albrechticích (stžené plechové střechy, poškozený obytný přívěs, polámané betonové sloupy elektrického vedení). Práve v Albrechticích byl svědky popisován dokonce "rotujícíc trychtýř", což by ukazovalo na možný výskyt tornáda v této lokalitě (viz mapka). Bohužel ani samotným terénním průzkumem a prohlídkou způsobených škod nebyla nalezena jednoznačná odpověď. Charakter některých škod (např. celková roztroušenost škod), resp. výpovědi svědků události, ukazují na možný výskyt tornáda. Jiné škody (např. tráva slehlá v jednom směru či ulomené - neukroucené jednotlivé stromy) spíše napovídají charakteru působení tzv. přímočarého větru - downburstu, resp. série microburstů.

Galerie škod (pořízení dokumentace proběhlo 3 dny po výskytu situace, čemuž odpovídá "uklizenost" způsobených škod - dokumentace je uvedena spíše jen pro úplnost než z důvodu vypovídací schopnosti!)

       

Jednoznačné stanovisko k tomuto případu nebude zřejmě možné zaujmout především s ohledem na to, že se nepodařilo získat průkaznou (přímou) dokumentaci (foto nebo video z této situace). Usuzovat se tedy dá je na základě charakteru způsobených škod a výpovědi očitých svědků. V celém případu chybí důkazy nebo známky působení rotace, které bývají základními průvodními znaky výskytu tornáda. Opřít se tedy můžeme jen o očitá svědectví, která ovšem vzhledem k velmi špatnému výhledu (jak ve směru příchodu, tak ve směru pokračování bouřky) ve zmiňované lokalitě nelze považovat za "průkazná" (i s ohledem na poměrně značný mediální zájem o tento případ).
S těmito poznatky nelze případ jednoznačně uzavřít - na jednu stranu výskyt tornáda nebyl prokázán, na stranu druhou se nepodařilo ani výskyt popřít. Nezbývá tedy než klasifikovat tento případ jako - T? nebo-li neuzavřený nebo nejasný případ.

 

Zpracoval: RNDr. Roman Volný